4 chodské písně (Jindřich Jindřich)

Music files

L E G E N D

Disclaimer

How to download

ICON	SOURCE
	File details
	Help

• CPDL #32171: 

Editor: Jan Pallas (submitted 2014-06-04).   Score information: A4, 4 pages, 99 kB   Copyright: CPDL

Edition notes:

General Information

Title: 4 chodské písně
Composer: Anonymous (Traditional)
Arranger: Jindřich Jindřich

Number of voices: 4vv   Voicing: SSAA

Genre: Secular, Folksong

Language: Czech
Instruments: A cappella

Published:

Description: Vydal Antonín Novák v Kutné Hoře. Nedatováno, tisk č. 158

External websites:

Original text and translations

Czech text

1. Co pa tám děláš…?

1. Co pa tám děláš, Hondzo, Hondzíčku,
co pa tám děláš, Hondzo muj?
2. Já dycky plaču pro moji Kačenu,
já dycky plaču pro Káču:
3. Káča má hromadu plesnivyjch tolarů,
já dycky plaču pro Káču.

2. Hdyž se ten baldovskyj zámeček

1. Hdyž se ten baldovskyj zámeček boural,
tenkrat se muj milyj za jinou toulal.
„Hdyž si se toulával, toulyj se eště,
já vo tě nestojím, falešnyj chlapše.“
2. „Dycky si myslíval, že buru plakat,
že buru pro tebe cestičku člapat.
Já plakat neburu, já se buru smát,
na falešnou lásku nic neburu dbát.“
3. „Lidi si myslili, že buru bláznit,
že buru pro tebe studánky práznit.
Práznit je neburu, sou eště plný,
hajť si je vypjíjou ty panský voli.“
4. Jak to mý srdíčko dobře vedělo,
že mý potěšení jinam chodilo;
hdyž je huž chodilo, hajť chodí eště,
já vo tě nestojím, falešnyj chlapše!

3. Za to já, muj chlapše…

1. Za to já, muj chlapše, za to já mám,
haž šecky vobyjdeš, že přídeš k nám;
haž šecky vobyjde že se vrátí,
že se náše láska zas navrátí.
2. Hdybych já veděla, že bureš muj,
ten červenyj šátek, ten by bul tvuj;
hale já dobře vím, že nebureš,
červenyj šáteček špinit bureš.
3. Za našima humny roste tráva,
toho sem se, smutná, nenadála;
že ta tráva příde k počlapání,
že nechá muj milyj mjiluvání.
4. Za našima humny dlouhý pole,
vono tám vorálo mý pachole;
vono tám vorálo, vono sílo,
vono tám mý srce těšívalo.
5. Vobrátilo se mi pocazení,
že mňe zanechálo potěšení;
já buru na ruby sukně nosit,
eště se mňe bureš, chlapše, prosit.
6. Jen ty k nám, muj chlapše, jen ty k nám chojď,
pod našima vokny nechávyj bot;
máma ráno stane: „Čí sou boty?“
„To sou mýho chlapse vod soboty.“
7. Takový chčestí mi dycky kvete,
pod našima vokny v zimě, v letě:
hdo ví, hdo ví, hdo ví, hdo pa to ví,
hde mý potěšení eště chodí?

4. Na tom našom houvárečku

1. Na tom našom houvárečku
síkla sem jeteličku;
síkla sem jí, síkla sem jí,
síkla sem jí při měsíčku.
2. Zasíkla sem jednou, dvakrat,
slyším za sebou člapat.
Vohlídnu se, hdo tu stojí,
moje zlatý potěšení.
3. „Proč, má mjilá, s tou kosičkou,
proč s ní tak pruce házíš?
Snad ty náši věrnou lásku,
lásku věrnou zrušit míníš?“
4. „Já nemíním, hale muším,
náší mňe to zbraňujou;
že sem pro tě chudý děvče,
že se pro tě nešikuju.“